Kácení stromů

Stromy a nový občanský zákoník

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší také změny některých pravidel ve vztahu k dřevinám rostoucím na pozemcích vlastníků.

Vzhledem k častým dotazům na odboru životního prostředí k dané problematice uvádíme stručný přehled novinek v této oblasti.

Novela občanského zákoníku přináší od letošního roku poměrně značnou úpravu sousedských práv týkající se stromů a plodů z nich. Mezi sousedy často dochází ke sporům o dřeviny rostoucí v blízkosti hranic pozemků, či o ovoce nebo jiné plody, které spadnou na sousedův pozemek.

Základní pravidlo dle § 1067 zní: "Strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný".
Nový občanský zákoník nově upravuje v § 1017 vzdálenost pro výsadbu dřevin od společné hranice pozemků takto: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“. Toto ustanovení nejde ale použít, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu".

Není to tedy žádná nepřekročitelná vzdálenost, pokud se sousedé dohodnou, mohou mít stromy či keře klidně i na hranici pozemku nebo těsně vedle ní. Pokud ale k dohodě nedojde, musí se obrátit na soud, který uzná, či neuzná ony rozumné důvody a rozhodne ve věci na základě konkrétní situace.

Ale ani tímto ustanovením, které umožňuje požadovat odstranění stromů, nejsou negovány povinnosti ve vztahu k ochraně dřevin podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke kácení dřevin rostoucích mimo les je podle § 8 odst. 1 tohoto zákona zásadně třeba povolení orgánu ochrany přírody (nejde-li o tzv. podlimitní dřeviny resp. o kácení dřevin v dalších zvláštních případech). Orgán ochrany přírody vydá povolení ke kácení ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody není vázán soukromoprávním požadavkem na odstranění stromů - tuto skutečnost ale jistě posoudí v rámci úvahy o "závažnosti" důvodů, nicméně shledá-li, že odstranění stromů by bylo v rozporu se zákonnými požadavky na ochranu dřevin, povolení nevydá a dřeviny nebudou moci být pokáceny.

Od prvního ledna letošního roku také platí, že plody spadlé ze stromů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Toto ustanovení občanského zákoníku se ale nevztahuje pouze na užitečné plody, jako je třeba ovoce, ale rovněž na listí, větve či jehličí. Pokud tak bude např. listí padat na sousedův pozemek, tak nemůže požadovat od vlastníka stromu, aby jej odklidil. Jiná situace je, pokud je ovoce ještě na stromě a větev s plody přesahuje na sousedův pozemek. V tomto případě soused ovoce očesat nesmí, ale dokonce musí vlastníkovi stromu umožnit vstup na svůj pozemek, aby si plody otrhal.

Přísnější ochranu podle novely občanského zákoníku požívají i části stromů - jejich kořeny a větve lze odstranit jen šetrně a ve vhodné době, a to pouze v případě, kdy sousednímu vlastníkovi působí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Soused je povinen předem sousedního vlastníka o odstranění přesahujících kořenů nebo větví požádat, sám může konat až v případě, že tak jejich vlastník v přiměřené době neučiní sám. V souladu se zásadou, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného je třeba připomenout, že oprávněním odstranit přesahující kořeny a větve podle občanského zákoníku nejsou dotčeny veřejnoprávní povinnosti stanovené jinými zákony.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou všechny dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních právních předpisů (např. rostlinolékařských). Tedy i v případě, kdy sousednímu vlastníku vznikne oprávnění přerůstající větve či kořeny odstranit, musí tak učinit šetrným způsobem, který dřevinu samotnou nepoškodí. V opačném případě se vystavuje hrozbě sankce ze strany orgánu ochrany přírody.

Ve všech uvedených případech se projevuje zásada, na které je postaven celý nový občanský zákoník. Zákon nám sice říká, jak postupovat v určité situaci, ale nejlepším řešením je dohoda se sousedy. Platí sice staré rčení, že příbuzné a sousedy si člověk nevybírá, ale o dohodu bychom se měli v každém případě před vyvoláním soudního sporu pokusit.

Žádost o povolení k pokácení dřevin rostoucí mimo les si můžete stáhnout zde.

Povolení ke kácení dřevin

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Vlastník (vlastníci) pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka.

Jakým způsobem zahájit řešení této životní situace?

Podáním žádosti.

Ve které instituci životní situaci řešit?

MěÚ Nové Sedlo, odbor územního plánování, investic a životního prostředí.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit?

Marcela Sienková, kancelář č. dveří 10.

Jaké doklady je nutné mít s sebou?

Občanský průkaz, nájemní smlouvu (nežádá-li vlastník), případně souhlas ostatních vlastníků pozemku.

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici?

Žádost o pokácení dřevin rostoucích mimo les je k dispozici na odboru  ÚPIŽP  a na modules/file_storage/download.php?file=fd5fec35|70

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit?

100,- Kč při podání žádosti, platí se na pokladně.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení?

30 dní, ve složitých případech 60 dnů

Podle kterého právního předpisu se postupuje?

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují?

Odvolání ke Krajskému úřadu Karlovarského kraje, učiněné podáním na MěÚ Nové Sedlo,odbor UPŽP.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností?

Až 10.000,- Kč v přestupkovém řízení.